Technomorous

Stále nezawiičkován

Je to už tři roky, co jsem tu po ZX Šumavě psal, že si nakonec stejně to Wiičko od Ninteda pořídím. Nejsem ale impulsní nákupník, takže furt nic. Nicméně teď tady máme takovou vlnu jménem Bit.Trip a jak nejsem gamesníkem, tak toto je dokonalá herní série a možná pověstný poslední kamínek do mozaiky. Navíc by to bylo další PowerPC do domácnosti a to se nikdy neztratí.


V koloně

Stojíme v koloně tak nudné a dlouhé, že není problém u toho psát na BB tento text. Hardwarová klávesnice umožňující pohodlně ťukat tomu výrazně napomáhá. I tak bych ale raději jel rychlostí přednastavených devadesáti čtyř kilometrů v hodině vstříc týdnu klidu, žel tristní stav českých silnic tomu chce jinak.

Už včera na výjezdu z Prahy po D1 jsme z průběžně se rozjíždějící a zase zastavující zácpy vybředli až na 68. kilometru, přičemž na výjezdu 99 z dálnice sjíždíme. Do toho bouřka, přívalový déšť, kroupy a dítě, které na zadní sedačce chytilo pravý půlhodinový stodecibelový hysterák.

To tahle kolona je vlastně úplná pohoda. Sedím si tu, neprší, po 50 minutách už na obzoru vidím semafor a ještě si datluju text. Text, který se k vám dostane, až já už budu v cíli. Nebo v další koloně.


Na Šumavu 2019 zabaleno

Hotovo. Oblečení malá taška, zbytek je ale prakticky stejně velký. Notebook, dva foťáky, dvě vysílačky, dva mobily, dva sešity, dva kusy psacích potřeb. Ne, nemám žádnou obsedantní potřebu věci párovat, prostě to tak vyšlo.

Nejvíc jsem se zamýšlel nad tím notebookem. Měl jsem ho s sebou jen jednou, na prvním ročníku akce v roce 2013, od té doby jsem s sebou velkou výpočetnu nebral. Ono je totiž vždy co dělat i tak. Túry, výlety, koupání, Wiičko od Nintenda, filmy na plátně a na počítačování není času. Ale to v posledním roce žel není ani doma a to i při hodně velké snaze. Tak jsem HáPé do báglu hodil nejhorším v něm i zůstane.


Film založen, karta naformátována

Míval jsem takový zvyk: na ZX Šumavu jsem si brával staré, otlučené a vůbec jinak divné foťáky. Fotil jsem tam pomocí Sigmy SD9, Apple QuickTake 100, Zenitu TTL, BelOMO Vilia, Sony Mavicy MVC-CD200 i svitkové Coriny. V posledních dvou letech mi ale život nedával zrovna dost pohody, elánu a nebo alespoň času takové věci řešit, takže v letech 2017 a 2018 jem nefotil nebo fotil jen mobilem.

Ne, že by to bylo v polední době nějak lepší, ale rozhodl jsem se tomu všemu čelit a dělat kromě věcí které musím, už jen věci, které chci. Letos proto tradici obnovuji a do báglu dávám foťáky z vánočního elektrokontejneru. Baterie nabity, karta naformátována (to v digitálu), alkalické baterie a Fomapan Classic 100/36 založeny (v analogu). Dovolená může začít!


Holé minimum

Po minulém článku jsem se zamýšlel nad naprostým minimem, které potřebuju mít na počítači, abych mohl fungovat a došel k tomu, že mi vlastně stačí ssh klient.

Když v 60. letech měla počítačová avantgarda terminál s modemem a tím modemem se připojovala na nejbližší mainframe, kde si předplácela strojový čas, byla to úplně stejná situace. A stejně jako oni nepotřebuju víc, než 80x25 a možnost připojit se někam ven. Brouzdat jen tak na webu po večerech stejně nemám čas, naposledy jsem na počítači viděl celé video tak před pěti lety, hry jsem měl problém hrát i když jsem si to vloni uložil za úkol a když už mám čas si k něčemu s procesorem klidně sednout, stejně hned provedu ssh někam pryč a následně je to samé joe, perl, php, python, lynx, links, mcabber, talk, irssi, alpine a mc.

Bohužel je ale se ssh zrovna trochu problém: na klasickém Macu je nejnovější z roku 2001, na Psionu 2005 a na Amize 2006. To znamená jen staré a dnes už nepoužívané šifrovací algoritmy a výsledkem pokusu o spojení je obvykle ssh: no common algorithm. A to jsou jen platformy, kde jsem to zkoušel.

Je to až fascinující. Nechci 8k SuperUHD HDR 120 fps video, nechci virtuální realitu v reálném čase, nepotřebuju počítat kryptoměny. Chci pitomý vzdálený terminál, nic víc. A vono ne.


Pitomé nápady

Kdysi, ještě na gymplu, jsem měl pitomý nápad. Říkal jsem si, jak odmaturuju, půjdu na vysokou a na kolej si sestavím našlapanou Amigu, ze které budu dělat to, co ostatní dělají z těch zpropadených písíček. Nápad to byl pitomý převážně proto, že se psal rok 2003 a klasická Amiga 1200, lhostejno jak našlapaná, byla dávno za zenitem - poslední, kdo to nevěděl byli její majitelé lomeno uživatelé.

Trávil jsem hodiny na amigáckých IRC kanálech, nechal si posílat desítky screenshotů z těch nejvypiplanějších konfigurací, tiskl si je buď za peníze v knihovně nebo porůznu pokoutně zdarma na gymplu a když jsem se o svaťáku učil k maturitě, zvedal jsem si jimi morálku v záplavě věcí k nabiflování.Pak mi naštěstí (či naneštěstí?) dobří lidé vysvětlili, že s penězi se dá dělat spousta užitečnějších věcí - třeba je jen tak na louce spálit - a já si raději pořídil písíčko.

Přestože je to už více než šestnáct let, stále někde v hlavě ten pitomý nápad mám. Stále mě mrzí, že jsem nikdy Amigu na běžnou každodenní činnost nepoužával a stále bych to chtěl zkusit. Kde ale vzít nějakého Amigistu, který mi řekne, jestli je to reálně možné? Co vlastně doma potřebuju? Psát (česky), programovat a k tomu programování se přes SSH připojovat na vzdálené servery, pustit si k tomu muziku. Víc asi nežádám, i kdybych to měl měsíc dávat dohromady a pak týden používat, tak bych do toho šel. Už jen proto, abych si to jednou provždy odškrtl a rozhodl, jestli jsem tenkrát udělal dobře nebo ne.


OK1ZXS minimalisticky

Z ničeho nemám větší radost, než když se něco podaří minimalisticky a nejlépe zpětně kompatibilně do dlouhé historie. Proto jsem ultraminimalistickou stránku z nejzákladnějšími informacemi, která bude asi na OK1ZXS.cz nějakou dobu bude, vytvořil v HTML 3.2 a to tak, aby fungovala i v mém oblíbeném Netscape 3, prvním browseru, s nímž jsem kdy měl co dočinění.

OK1ZXS v Netscape 3

V moderním prohlížeči vypadá trochu jinak, je tam několik málo řádků kaskádových stylů, pro které byla v HTML 3.2 sice do budoucna vyhrazená podpora, ale reálně ještě neexistovaly, takže je soudobé prohlížeče neumí. Při tvorbě jste tak ve světě, v němž nelze v rámci HTML legálně nastavit šířku stránky nebo barvu pozadí buňky v tabulce a v CSS to zas umí jen novější prohlížeče. Ale což, to jsou drobnosti. Kdybych dělal tu stránku před dvaceti lety, vypadal by přesně takhle!



TOPlist