Technomorous

Kalkulačka: Psion IIXP

Publikoval logout v 23:59 • Jeden komentář

Chvilku jsem si říkal, že si jako domácí kalkulačku namísto té do práce odnesené pořídím nějakou novou, levnou, programovatelnou. Úplně nejlevnější model od Casio toho sice moc neumí - jde do něj nacpat jen 4 programy o souhrnné délce 1/3 kilobajtu - ale jelikož programovací jazyk je tokenizovaný a každý příkaz má jeden bajt, dá se v něm vymyslet docela dost zajímavých věcí.

Pak jsem se podíval na eBay a zjistil, že v ceně té nové, levné se dá pořídit deset let stará s plně grafickým displejem a stonásobkem paměti.

A pak jsem si vzpomněl, že mám doma Psion IIXP, který umí vše, co si do něj jen v OPL naprogramuju. Takže jsem nakonec místo sedmi stovek za některou z prvních dvou možností utratil jen sedmdesát korun za novou devítivoltovou baterii a teď už si v OPL ťukám několik naprosto zásadních výpočetních algoritmů. Programovatelnou kalkulačku i tak nevylučuju, straně bych si chtěl zaprogramovat na něčem tak omezeném, ale zatím to není na pořadu dne.


Vyšší intelekt

Publikoval logout v 23:59 • Jeden komentář

Občas se mě někdo někde (třeba na ByteFestu) zeptá, kde jsem vzal nějaký konkrétní starý program. Věci pro staré platformy není až tak snadné sehnat a pokud se člověk omezí pouze na web a googlení, často nenachází. Na podobné dotazy obvykle odpovídám, že na Hotline je vše. Dneska bych tu odpověď rád trochu rozvedl.

Hotline a KDX jsou dnes už historické protokoly pro sdílení informací. Jejich prostřednictvím lze chatovat, číst si diskuse a vyměňovat soubory. Největší popularity dosáhly na přelomu tisíciletí a to ještě zejména na platformě Mac OS. Pak velmi rychle upadly v zapomnění a když mě Dex před více než deseti lety seznámil s jejich existencí, existoval už jen jediný server, na který bylo možno se připojit: Higher Intellect.

Tento server byl založen v roce 2001 s dvěma cíli:

  1. Shromažďovat, kategorizovat a nabízet veřejně dostupné texty na jakékoliv téma.
  2. Shromažďovat, kategorizovat a nabízet software pro historické a alternativní platformy.

Původně k tomu stačilo jedno Pentium Pro, dnes je server šesnáctijádrový a má skoro čtvrt terabajtu RAM. Aby ne - jen dokumentů v různých formátech nabízí 157 gigabajtů (857341 souborů). Hlavním kanálem pro distribuci dokumentů se v průběhu času stal web, software je i nadále nabízen zejména prostřednictvím protokolů Hotline a KDX.Je tam toho opravdu hodně, dokumentů i software. Je jedno jestli si chcete číst texty technické, vědecké, náboženské, historické či politické nebo najít software pro osmibity, Mac, MS-DOS či unixové stanice - najdete tam prakticky všechno a to často i několikrát či v různých verzích.

Procházení webového dokumentového rozhraní ani nevyžaduje nijak zvláštní popis, co se týká Hotline/KDX, tam jsem zatím našel klient pro každou platformu, ze které jsem se chtěl připojit. Pro staré Macy je sázkou na jistotu některý z klientů od Haxial, pokud máte OS X, pak jsou možnosti ještě širší - KDX od Haxial běží sice také, ale například takový Frogblast má plně nativní GUI a je zdarma. Ostatní platformy obvykle nějakého klienta mají také a pokud ne, je tu alespoň javovský PhareRouge, který by měl běžet na čemkoliv s Javou 1.4 a novější.

Doufám, že po této malé agitce někoho z čtenářů na Higher Intellectu někdy potkám.


AmigaBook

Publikoval logout v 23:59 • Jeden komentář

Mám dva zástupce posledních generací jablečných notebooků s PowerPC uvnitř - dvanáctipalcový PowerBook G4 a stejně velký iBook G4. Většinu času oba leží ve skříni, jen sem-tam je zapnu, abych provětral čipy a vyhnal pavouky z disku. Má případná potřeba OS X je plně saturována stolním Macem, takže na notebooky si holt čas moc nenajdu.

Tak jsem si řekl, že na iBook nainstaluju MorphOS a když to bude fungovat a já se konečně smířím s amiga-like systémem, tak si pořídím plnou legální licenci a z iBooku bude AmigaBook. Ještě se nejdřív pokusím vyměnit klávesy - místo těch ošklivých zažloutlých nějak nacvakám krásné bílé, které zůstaly po mém původním iBooku a pak už nebude 1.2GHz Amize nic stát v cestě.

To jsem na to zvědav, se zážitky, traumaty a zraněními na obou stranách barikády se určitě podělím.


O vzhledu operačních systémů

Publikoval logout v 23:59 • 10 komentářů

Jeden z místních pravidelných komentujících se téměř v každém svém komentáři nějak otírá o vzhled prostředí operačního systému. Myslím, že k tomu mám také svůj názor.

A teď pozor, ať ten názor nepropásnete: vzhled prostředí operačního systému je mi úplně lhostejný. Je mi opravdu jedno, zda má GUI jednotlivé prvky placaté, pseudo-3D, barevné, černobílé nebo prakticky žádné. Nejdůležitější totiž je, jak se to používá. Stejně jako auto nejezdí na barvu karoserie, tak ani na počítači nezávisí nijak rychlost mé práce s ním na tom, jestli má tlačítko OK zdánlivě vystouplé obrysy nebo je úplně placaté.

Krása či ošklivost čehokoliv je ryze subjektivní záležitostí a tak jak někomu připadá ohyzdný placatý vzhled, je velmi pravděpodobné, že stejně autoři tohoto placatého vzhledu nemohli vystát vzhledy předchozí. Znám lidi, kterým se barevné omalovánky ve Windows XP líbily a znám lidi, kteří je okamžitě vypínali. Potkal jsem jedince, který mi říkal, že nechápe jak někdy někdo mohl používat Mac OS X v prvních třech verzích, že to manšestrově proužkované grafické rozhraní by nesnesl. A přitom tehdy to byl velký hit, nad kterým slintaly tisíce uživatelů jiných platforem. A tak bych mohl pokračovat prakticky s každým systémem, na který si vzpomenete. Rozdílné subjektivní názory na krásu jsou ostatně důvodem, proč máme v unixových systémech volbu z desítek různých grafických prostředí a většinu z nich lzde nastavit do desítek různých vzhledů.

Proto se na to, jak systém vypadá, už dávno nedívám. Všechno se postupem času ohledí, na nedostatky si nakonec zvyknete a v tom, co se vám líbilo nakonec stejně najdete nějaké mouchy. Soudit systém podle toho zda se vám líbí jeho zobrazovací metody mi proto přijde strašlivě povrchní.

Jistě - s tímto názorem by stovky designérů, UI a UX expertů a dalších ninja-expert počítačových příživníků mohly jít spásat přilehlé pastviny - nicméně tento článek jsem napsal v integrovaném editoru souborového manažeru Midnight Commander, spuštěném v terminálu xterm, v grafickém prostředí dwm pod Slackware Linuxem. Toto prostředí se vyznačuje převážně tím, že nemá žádné dekorace oken a jediným jeho prvkem je jednořádková převážně textová horní lišta. A hádejte co? Článek jsem tam psal přesně tak dlouho, jako bych jej psal pomocí software se vzhldem Windows 10, Windows 7, Windows 3.11, Mac OS X, Macintosh System 7, AmigaOS 3.1, AIX, IRIX...


Na čem právě jedu (2017)

Publikoval logout v 23:59 • 12 komentářů

Na blogu, který je už notnou dobu offline a nikde se dosud nenalezl čas ke zveřejnění jeho archivu, jsem několik let pravidelně zveřejňoval hardware a software, který denně slouží k naplňování mých informačně-technologických potřeb. Inu, proč v tom nepokračovat i tady?

  1. Desktop: PowerMac G5
    2x PowerPC 970 @ 2.0 GHz, 4GB RAM, 2x 320 GB HDD, ATI Radeon 9650
    Mac OS X 10.5.8
  2. Notebook: HP EliteBook 6930p
    Intel Core2 Duo P8600 @ 2.4GHz , 6GB RAM, 120 GB SSD, ATI Mobility Radeon HD 3450
    Slackware Linux 14.2 64bit + Xfce
  3. Netbook: Acer AspireOne D255
    Intel Atom N550, 2GB RAM, 64 GB SSD, Intel VGA
    Slackware Linux 14.2 + dwm
  4. Mobil: Doogee X5Max Pro
    2GB RAM, 16 GB flash
    Android 6

Bývalo to v mém životě kdysi mnohem různorodější, ale ty časy jsou už asi navždy pryč. Po osmi letech nepřetržitého používání PowerMacu G5 musím bohužel uznat, že jeho výkon výzvám dnešní doby nestačí a to i když se setsakra snažím ty výzvy ignorovat. Je proto nutné ve větší a větší míře používat doplňky v podobě něčeho modernějšího. Kdybych měl nějak kvantifikovat, v jakém poměru používám první tři položky ze seznamu, bylo by to 3:6:1.

Na PowerMacu zůstávají mé knihovny pro iTunes a iPhoto, takže hudby tam nejsou gigabajty, ale desítky gigabajtů a fotky od roku 2004 dodnes. Už mnohokrát jsem tu psal o pokusech nahradit G5 něčím jiným, aktuálně vidím jen dvě varianty - iMac G5 (prostě si přiznám, že G5 už stačí jen na ty fotky a seženu si méně hlučnou a více skladnou variantu) nebo Mac Pro (opustím PowerPC, zůstane mi alespoň skoro stejná bedna a skoro stejný systém). Nejčastěji ale sedím u notebooku, mám na něm všechen vývojový a emulační software pro své kratochvíle s osmi- a více- bity, složku zálohovanou do Dropboxu, pár gigabajtů hudby a veškerý software pro interakci s internetem. Netbook pak používám hlavně ve vlaku, jinde je mi líto očí, rukou i zad - ve vlaku je to ale alternativa hledění do stokrát prohlédnuté krajiny.

Mobil mám, jaký mám. Pohybuju se v rozmezí od vždyť ono to vlastně funguje po hodím to z mostu do Labe a obvykle se nacházím někde zhruba uprostřed, ve stavu rezignace na hledání něčeho funkčnějšího, protože to stejně do roka a do dne zanikne.

A co vy? Na čem právě jedete?



TOPlist