Technomorous

Na dvacátý Forever

Tak se nám blíží Forever. Od roku 2002 jsem ho vynechal jen jednou, vloni, kdy jsem usoudil, že 41.2 stupně Celsia na čele už není úplně cestovní tělesná teplota a místo abych se díval na nejlepší produkty demoscény, pojídal jsem největší antibiotika ve svém životě. Letos jsem si podobnou choleru odbyl už na konci ledna a i když jsem od té doby nachlazen takřka kontinuálně, protože když přestanu já, začne Fík, po něm Lada a dál je to buď kruh nebo spirála, tak to zatím vypadá, že to letos vyjde. Tím jsem opět postaven před dilema, co si s sebou zabalit za hardware.

Když jsem si ještě myslel, že odvezu ve čtvrtek večer rodinu do Ostravy k dědovi, odskočím si do Horné Súči a v neděli se pro ně vrátím, tak jsem měl jasno: notebook postačí. Kašlající rodina ale zůstává doma, takže by se vešlo i nějaké to Spectrum, určitě alespoň Speccy 2010. Má ale cenu ho brát?

Ono by to totiž dopadlo takhle: Doma bych ho musel odpojit od monitoru, zabalit, nezapomenout zdroj, zabalit monitor, nezapomenout zdroj, nezapomenout kabely, nezapomenout klávesnici a prodlužku, na místě vybalit, nechat ohřát, zapojit, zapnout...
...pak bych si skočil na pár minut pokecat s někým ze sta lidí, kteří tam budou a najednou by byla neděle, já bych to celé zas zabalil a jel domů.

Na Foreveru se mi ještě nikdy nepovedlo u přivezeného počítače prosedět víc než pár minut. Na to je tam moc lidí, pestrý program, je na co koukat a o čem si povídat s lidmi, které jinde až tak nepotkávám. Na ByteFestu, Atariádě, KapliConu či JHConu se najde chvíle, kdy jsem se už se všemi potkal, pozdravil a můžu si sednout ke klávesnici. Tady se mi to ještě nepovedlo a to jsem tu už byl šestnáctkrát z devatenácti ročníků. A letos je ročník dvacátý, takže to asi nebudu pokoušet a pojedu přeci jen pouze s notebookem. Hlavně, že tam budu.


Flidado

Flickr mi posledních pár týdnů soustavně vyhrožuje, že mi začne odmazávat fotky z galerií, protože jsem překročil povolený počet tisíce souborů asi tak dvaapůlkrát. To by mi až tak nevadilo, protože co mám na Flickru, to mám v bezpečí iPhoto knihovny - cloud nikdy není úložiště, jen jedna z několika záloh.

Protože by ale bylo nemírně otravné z iPhoto všechny ty opět fotky exportovat, zmenšovat pro web a někam nahrávat a také proto, že jsem se potřeboval trochu odreagovat, přečetl jsem si dokumentaci k Flickr API, PHP OAuth knihovně a během dvou cest metrem, jednoho pátečního večera a jednoho nedělního poobědového kafe si napsal skript, který projde všechna má fotoalba na Flickru, v nich všechny fotografie, od nich si zjistí dostupný seznam velikostí a stáhne buď 1600x1200, nebo 1024x768, nebo originál - podle toho, co je zrovna od konkrétní fotky k dispozici. Hezky soubory podle fotoalb roztřídí do adresářů a pojmenuje je buď podle titulku konkrétní fotky nebo podle data a času, kdy byla vyfocena - záleží, co je k dispozici.

Jelikož jsem byl v dobrém rozmaru, přinutil jsem se skript okomentovat a hodil ho na GitHub. Lidé tam dávají i větší blbosti a tohle se může někomu hodit. Já už mám vše staženo hezky na svém serveru a značnou část už i manuálně přetříděnou a vystavenou v cloud-free galerii. Účet na Flickru bude do pár dnů/týdnů zrušen a své fotky už nikdy nikomu nedám.


Back to Efika

Vlakem více než tři čtvrtě roku denně nejezdím, proto jsem se už před časem zbavil netbooku Acer AspireOne D255 - skoro plnohodnotné desetipalcové písíčko může někde sloužit někomu jinému, ne jen tak bez užitku ležet v naší knihovně.

Nicméně metrem je to z Letňan na Pankrác skoro půlhodina a to už by se něco málo vytvořit dalo. Asus EeePC 701 však nemá v pořádku baterii a levé tlačítko touchpadu také má své nejlepší dny dávno za sebou, psát delší texty či kratší zdrojáky na mobilu je takové všelijaké a nijaké zároveň, takže co ted?

Há, někde mám vlatně stále ještě Efika MX Smartbook!

Baterie nebyla nabita od roku 2016 více než třikrát, nainstalovaný Debian je notně pravěký - poslední Firefox v něm je 10, což je pětapadesát verzí pozazdu a půl giga RAM je dnes málo i na hodinky. Ale nic z toho nevadí, hledám ve skříni nabíječku, nabíjím a bude z toho další nárat k starým, osvědčeným hodnotám!


Crowdfunding 2019 status

Nůžky mezi bohatými a chudými se stále více rozevírají. Zadlužení největších ekonomik i jejich obyvatel dosahuje biblických proporcí. Světová ekonomika se pomalu přehřívá a nevyhnutelně se blíží další globální krize...

Dovolte mi i letos uprostřed období výběru příspěvků na provoz Technomorouse a dalších webů a služeb stručně zhodnotit dosavadní průběh:

  • Proti předchozím letům ubylo přispěvatelů o 80%, což je zajímavé, protože návštěvnost stále roste.
  • Ačkoliv ubylo přispěvatelů o 80%, penězmi vyjádřeno zatím dorazilo 80% toho, co vloni. Pryč jsou tedy hlavně stokorunoví přispěvatelé, což jen potvrzuje úvodní blábol, sestavený z náhodných zpravodajských (ne)seriózních online věšteb budoucnosti.
  • Pokud už se nic do 14. března 23:59:59 nestane, pak hodinky i letos poputují tam, kam vloni. Pomalu abych začal vymýšlet, co nabídnu za rok, více než dvě ruce na hodinky běžný člověk nemá.

Děkuji všem přispěvatelům, díky zúžení vašeho počtu mohu příští rok cílit hlavně na vás, když už si to tu tak hezky platíte...

...dosti zahořklých vtipů: děkuji všem, kdo sem chodí, čtou a tematicky vhodně komentují. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli vám. A minimálně do března 2020 s tím tedy dle všeho neseknu.


Osm aplikací pro Xperii

Jelikož plánuju mít jeden telefon bez jakýchkoliv dat a druhý naopak bez jakýchkoliv aplikací, které mohou bez dat být, rozhodl jsem si udělat seznam věcí, které budou v Xperii Pro. Ten seznam je čistě na základě mé potřeby, na ověření minimální požadované verze Androidu se teprve dostane, i tak to byla fuška - Xiaomi Redmi Note 5A podle všeho proteklo více než 150 různých aplikací, vybrat z nich ty, které opravdu potřebuju, chvíli trvalo.

  1. WhatsApp - Vysvětloval jsem to na Gopheru, tohle je primární důvod, proč se vlastně obtěžuju s druhým telefonem, který bude mít nějaké připojení. Na seznamu tedy být musí, nevedou tudy koleje.
  2. Bankovnictví - Když už bude telefon online, dám do něj i bankovní aplikaci (aplikace?). Je příjemné vidět, že vám súdánský princ zrovna neluxuje konto, že to je jen rodina - tak jako vždycky.
  3. MasterPass - Bude-li v telefonu už bankovnictví, může tam být i platební karta. Stejně jako jsem neměl NFC dosud, nebudu ho mít ani nadále a MasterPass, který umožňuje na většině online platebních bran platit pouhým naskenováním QR kódu a zadáním PIN je rozhodně pohodlnější, než neustálé opisování čísla karty. Prakticky každý měsíc mi končí nějaká doména, platím různé poplatky, něco někde online nakupuju. MasterPass nefunguje všude, ale kde ano, tam ho používám. Plus třeba i navíc v Globusu u Pokladny.
  4. SSH - Můj virtuální server nemá virtuální hardware zrovna hvězdných parametrů, takže občas někde něco buchne. Aby to návštěvník některého z desítky webů nepoznal, musím sem-tam udělat SSH připojení a něco rychle opravit. A občas přes SSH lezu i někam, kam nemusím, ale je to při hodinové jízdě na Ještěd lepší zábava, než v žlutém autobuse koukat po pětisté na stejné tři díly Přátel.
  5. C:Geo - Geocaching mě baví i po všech těch letech. I když delší geocachingové procházky obstarává (stejně jako lety) Garmin eTrex Legend a.k.a. Béda Trávníček, jehož displej sice už občas vynechává a připojení k počítači vyžaduje minimálně jednu redukci a sadu bashových skriptů, nicméně dokud to neumřelo, je to naživu. Lovy bez přípravy nicméně bez C:Geo snad dnes ani nejdou. Pokud se vejde, půjde do telefonu také.
  6. Overbite Android - Jestli něco skutečně chleba, paměť ani místo nežere, pak je to gopherový klient od Camerona Kaisera. Má pár desítek kilobajtů a funguje všude od Androidu 1.5 výše. Gopher na něm čtu denně v autobuse ze Kbel do Letňan (za 24 hodin se tam toho nestane víc, než za těch osm minut stíhám přečíst) a nerad bych tento zvyk měnil.
  7. CG Transit - Paradoxně do offline telefonu bude nutné přidat i online jízdní řády. Jednak na ně má placenou licenci, kterou je škoda hodit do koše, a pak je to asi jediná aplikace pro Android, kterou používám roky bez jakýchkoliv potíží či problémů. Autoři mi dokonce převedli licenci z Androidu na iOS a pak zase zpět, což rozhodně za těch pár dolarů nemuseli. Pokud se najde stále ještě podporovaná aplikace s offline jízdními řády pro Palm OS, pak nemám problém s tím na ni přejít, ale jinak si CG Tranzit nechám.
  8. Mapy - Ještě nevím, jaké mapy to budou, ale nějaké určitě. Bohužel na Palm OS nevzniklo mnoho vektorových offline map, které by bylo stále ještě možné aktualizovat a vzhledem k omezením Palmu se mi nechce plácat si paměťovou kartu mapami bitmapovými. Stále ještě funkční Google Maps bez dat nefungují vůbec.

Instalace půjde shora dolů, seznam je řazen od nejdůležitějších ke zbytným. Když někde v průběhu zjistím, že telefon už toho má dost, zastavím se a zbytek seznamu oželím. A když seznam do Xperie nacpu celý a ona ještě dost mít nebude, třeba vymyslím nějaký bonus, nicméně těchto osm aplikací považuju za zcela postačující.

PS: Seznam původně obsahoval aplikací devět, nicméně KeePass se mi úspěšně podařilo vyřadit, když jsem jeho obsah překonvertoval pro Keyring for Palm OS. Hesla tak teď mám už v Tungstenu E.


Dořešení tisku

Začaté věci se mají dokončit. Zvlášť když cílem má být tisk, protože potřebujete tisknout a jste zrovna ve fázi, kdy stále ještě netisknete.

Aby nebyl problém jen v tom, že sdílení HP DeskJet 3845 pomocí JetDirect v DD-WRT na routeru Asus WL-500gP V2 si moc nerozumí s Windows 10, přišli jsme ještě po dvou dnech na to, že tiskárna netiskne černou z černé cartridge ale z barevné, kombinací všech tří barevných inkoustů. Úplně první (neoriginální) černou náplň nechtělo zařízení vůbec vzít, takže jsme ji vrátili a pořídili jinou - jiný kus i jinou značku. Tu jsme do tiskárny dali, ona ji přijala, tvářila se že všechno jde, jak má, ale když jsme vyndali barevný cartridge, zůstávaly stránku čistě bílé, netisklo se nic. Vyzkoušeli jsme všechna možná nastavení ve všech operačních systémech, které se nám v domácnosti vyskytují, softwarovou chybu vyloučili a šli reklamovat i druhou náplň. Dostali jsme třetí (tentokrát jen jiný kus stejné značky) a situace se opakovala. Situace nás postavila před dvě možnosti:

  1. Tiskárna nebere neoriginální černé, ač neoriginální barevná jí nevadí. Situace lze vyřešit pořízením originální náplně.
  2. Chudák patnáctiletá laciná inkoustovka už to má za sebou, koupíme černou náplň, tisknout to stejně nebude. Tentokrát nám to ovšem nikdo nevymění, když nefunguje originál HP, není to věc cartridge, ale tiskárny.

Nebylo dlouho co zvažovat: Originál HP 27 s patnácti mililitry černé barvy stojí zhruba sedm stovek a vytiskne cca 250 stránek. Zcela nová inkoustovka Canon Pixma MG3050 se skenerem, kopírkou, WiFi a dvěma startovacími náplněmi (barva, černá) stojí jen o necelé tři stovky více. Pochopitelně jsem přemýšlel i nad tím, zda nevzít o deset korun draží DeskJet s podobnými parametry, protože se tradičně traduje, že HP má levnější provoz než konkurence. Nicméně jsem zjistil dle specifikací, že to platí jen při používání běžných náplní. Jak Canon tak HP dělá své cartridge i ve velikosti XL a u těch už cena přepočtená na jednu stránku mluví spíš pro Canon.

Tiskárna je doma, zapojena, úspěšně připojena k WiFi a jejím prostřednictvím k Windows 10, Androidu i Linuxu (instalace ovladačů z RPM balíku pod Slackware by vydala na samostatný článek) a teď už je snad celá tato rapsódie za námi. Starý DeskJet půjde do Doupěte, kde dotiskne svůj téměř nový barevný cartridge a pak se asi odebéře k recyklaci. Sloužil dlouho, dobře, ale řešit nefunkční tisk u přístroje, který může kdykoliv po vyřešení odejít do věčných lovišť z jiných důvodů - to už by nebylo technomorousovství, to by byla blbost.


Ohnivé HD

Takže vyzkoušeno: pomalá je ta hezká univerzální FireWire bedna. Ono také co bych chtěl od plastového no-name, u kterého se autoři ani neobtěžovali vymýšlet vlastní napájecí konektor, že?

Abych otestoval její rychlost, vytáhl jsem ze šuplíku jeden ze čtveřice disků Seagate ST3400832A (ATA/100, 400 GB, 8MB cache, 7200 RPM), u nějž dobové testy dokumentují rychlost kolem 30 MB/s, do bedny ho nacpal a zkusil udělat stejné datové machinace jako předtím na SSD. Rychlost nepřekročila 8MB/s a to jsem kopíroval nějakých 7 GB dat, takže alespoň nějaký peak bych tam čekal, klidně úplně malý, žádný Qulla-ji Ismóil-i Sómóní. Ale nebylo tam nic takového, a to ani jedním směrem, takže disku vinu těžko přičítat.

Takže třetí pokus bude následovat někdy brzy a bude s jiným boxem. Bude to ovšem trochu problém, protože masivní hliníkové boxy od Lacie, které mám k dispozici, chtějí všechny minimálně dva disky a plonkové SSD mám jen jedno. A dva kusy rotujícího Seagate na stole mít nechci, dělají totiž pěkný randál navzdory tomu, že původní marketingový blábol říká:

Disky Seagate jsou známy především nízkou hlučností - nejinak je tomu i u tohoto disku. Pomocí motorů s fluidními ložisky SoftSonic dosahují tyto disky běžné operační hlučnosti pouhých 2.8 belu (28 dB), jedná se tedy o jedny z nejtišších desktopových disků.

Takže nakonec možná nezbude než pořídit nějaký funkční mSATA disk a osadit ho v redukci místo interního. K dualbootu mi to nijak nepomůže, ale Linux disponující trimem by na tom mohl běžet slušně.



TOPlist