Technomorous

Mobilní hra Mahjong and Friends

Publikoval logout v 23:59 • Přidat komentář

To zas na ZX Šumavu někdo něco dotáhl! Poke přinesl herní kameny pro hru Mahjong a Tritol, který už dlouhou řadu let tento asijský hazard provozuje, nás naučil základní pravidla. A jelikož se k jednomu hernímu stolku vejdou právě čtyři lidi, brzy bylo zapotřebí hrát i nějak jinak, protože buď nebyl zájemců dostatečný počet, nebo se naopak tvořila fronta. Úlohu nějak jinak velice brzy zaujala Tritolem doporučená elektronická verze, nesoucí jméno Mahjong and Friends.

MahJongAndFriends_1
MahJongAndFriends_2

Hráli jsme převážně ve dvou přes Bluetooth s dvěma dalšími virtuálními protihráči a jelikož aplikace třídí, řadí, počítá a nabízí vše, co normálně musí v reálu sledovat hráč sám, odsýpá hra mnohem rychleji. Lze se tak nad úplně blbě jdoucími kameny vztekat vícekrát za večer a zábava nikdy nekončí!


Fotopointy

Publikoval logout v 23:59 • Přidat komentář

Letos na ZX Šumavě nefotím, nicméně na několik pěkných dvacetikilometrových procházek horským terénem jsem se vypravil a na nich potkal fotopointy.

Fotopoint u obra Kleofáše

Takový fotopoint, ať už jej provozuje NP Šumava nebo nějaký soukromý subjekt, je dle všeho Raspberry Pi zavřené společně s patřičným CCD modulem do těla průmyslové kamery, doplněné teploměrem a nějakým způsobem online připojení. Po stisknutí tlačítka se postavíte někam před kameru (většinou je někde v okolí ilustrováno, kam by to asi tak mělo být) a za deset sekund už se vaše fotka nahrává na server, kde si ji můžete prohlédnout/stáhnout/atd.

I jako odpůrce zbytečné techniky na zbytečných místech považuji podobné atrakce za příjemné zpestření výletu a zejména pěkný zdroj skupinových fotek, na nichž jsou všichni účastníci.


I'm in shock

Publikoval logout v 12:40 • Přidat komentář

Není to jen začátek refrénu písně od Fancyho, ale dle všeho i podařená hra pro ZX Spectrum, kterou objevil Factor 6 při každodenním snídaňovém gamesení na ZX Vega.

I'm in shock

Pokud jste chtěli někdy znát odpověď na otázku, jak by asi vypadal kříženec Deflektoru, Arkanoida a Space Invaders, pak odpověď na ni vznikla dokonce o několik let dříve, než první dvě jmenované hry a beží už na ZX Spectru se šestnácti kilobajty RAM.

Cílem je likvidovat emzáky přicházející z neznámých dálav reprezentovaných horním okrajem obrazovky. K dispozici máte, jak už to tak ostatně bývá, nesmírně schopný paprskátor, avšak na rozdíl od Space Invaders nemáte žádné vkusné a architektonicky čisté domečky, v nichž byste se mohli skrýt. Naopak - nepřítel se skrývá za žlutými zrcadly, která vaše výstřely odráží v úhlu 89.97 +/- 0.03 stupně. Zrcadla jsou navíc polopropustná, takže na vás možno střílet vždy přímo.

Určena pro počítač s 16 kB RAM, z níž skoro polovinu zabírá videopaměť. Velikost hry 5.75 kB. A dá se to hrát pár hodin, než to člověka přestane bavit.

I'm in shock!


Domasedi

Publikoval logout v 23:59 • Tři komentáře

Jsem na Šumavě na dovolené už popáté. Vysílačku jsem s sebou měl zatím pokaždé a přesto počet navázaných spojení atakuje nulu tak úspěšně, že to vlastně je nula. A to se tu obyčejně nepohybujeme v žádných nízkých polohách - letos jsem byl nejdříve na Poledníku (JN69QB, 1315 m n. m. + rozhledna), posléze na Javorníku (JN69TD, 1066 m n. m. + rozhledna) a nic. Pravda, bylo to mimo obvyklé portejblovací hodiny (ba i dny) - znám však místa, kde by to nehrálo roli a alespoň několika domasedům bych se určitě dovolal.

Vede mě to k oprášení jedné starší myšlenky - udělat webovou stránku, kde by na mapě byly vyznačeny oblasti, kde někdo poslouchá, na jaké frekvenci a případně s jakým subtónem. Vyplnit by mohl každý, stačilo by zadat lokátor + kanál + subtón + komentář, případně by návštěvníci mohli systémem plusových a mínusových hlasů potvrdit, že se jim spojení s daným domasedem povedlo.

Není to vlastně ani nic komplikovaného - podobný kód mám už z minula, po dovolené by to za dvě či tři jízdy vlakem mohlo být hotové. Dost by mě zajímalo, jestli bude tady na tom zatroleném jihu někdy nějaký domased označen.


Mnohem bezpečnější svět

Publikoval logout v 23:59 • Jeden komentář

Když jsem po několika letech zapnul Psion Series 7 / netBook / 7book, velice rychle jsem zjistil, že možnosti připojení kamkoliv do sítě za tu celkem krátkou dobu značně prořídly. Žijeme totiž v mnohem bezpečnějším světě.

  • V mnohem bezpečnějším světě už sotva najdeme nezabezpečné WiFi sítě, nebo sítě zabezpečné jen slabým WEP. Jelikož podporované karty Orinoco / Lucent nic víc neumí, bude můj Psion asi více offline než online.
  • V mnohem bezpečnějším světě také unixové servery nepodporují žádnou z patnáct let starých šifrovacích metod protokolu SSH. Když se tedy už náhodou Psion někam připojí, tak se z něj na žádný svůj vzdálený stroj nedostanu.

Tyhle problémy tu už byly i v roce 2010, ale přeci jen se sem tam ještě dalo někde najít něco použitelného, dnes už mají lépe zabezpečeno i v malé šumavsé vísce v horách. Tedy ne, že by měli zabezpečeno dobře - to bychom jinak nebyli všichni připojení přes jednu síť ze sousedství, jejíž cracknutí trvalo pár minut. Jsou ale zabezpečeni dostatečně na to, aby Psion měl smůlu.



TOPlist