Vybírám lehké GUI: že by přeci jen twm?
Můj pravidelný každoroční moribundus, který mě navštěvuje od roku 2017, se tentokráte rozhodl dorazit už v lednu. Příspěvky z tohoto týdne jsou proto poněkud stručnější a většinou pod vlivem horeček či léků či léků na horečky. Nicméně v těch několika málo okamžicích, kdy jsem každý den alespoň trochu příčetný, jsem si uvědomil, že v NetBSD, které jsem zrovna nedávno zkoušel a kvůli kterému se mi twm zase vetřelo zpět na mysl, tento okenní správce funguje, i když je locale nastavené na UTF-8.
I nainstaloval jsem v rychlosti úplně obyčejnou a nudnou x86 verzi aktuálního release do VirtualBoxu a je to tak - vypadá to, že to dobře nefunguje jen v Linuxu, nedejclive možná jen ve Slackware!
To je jistě zajímavý čelendž, nicméně nechal bych ho prozatím pouze částečně rozčelendžovaný a vrátil se k němu až v závěru celé mé snahy o používání twm v roce 2019 a letech následujících. Podobných výzev je tu totiž celá nemalá řada:
- absence panelu, docku, či vlastně vůbec jakékoliv pevné součásti GUI do níž by bylo možno umístit něco, co tam umístěné mít chci
- absence rychlospouštěče programů - tj. něco zmáčknu, něco napíšu, zmáčknu enter a je spuštěno; na spouštění čehokoliv je třeba pouštět xterm
- nová okna se neumí umístit sama, je třeba je umísťovat ručně
- nejsou tu virtuální plochy, fakt nejsou - koukal jsem se dvakrát
A další. A další. A další.
Neříkám automaticky, že vše uvedené je zlo. Je možné, že to je dobro, které na sebe musím chvíli nechat působit, abych mu přivykl - obvykle to tak se mnou a třicet let starým čímkoliv je. Takže tedy vyhlašuju, že pár týdnů nechám to virtualizované twm na sebe působit a pokud se navzájem pochopíme tak dokonale, že spolu budeme chtít zůstat, fontový problém už nějak dořeším. A pokud ne - dostal jsem minule v komentářích tolik tipů na window managera, že mi to vystačí do konce života. Nebo minimálně do konce všech těch prášků. No nic, jdu si vzít další...
