Technomorous

4. zpráva o stavu gamesení

Sdílet: Twitter | Facebook | Google+

Sice jsem psal, že až do konce měsíce budu hrát Doom II a nebudu tu o tom psát, ale není to ještě ani týden a už musím změnit názor. Hrát tedy skutečně budu, ale musím se tu vyventilovat: vůbec mi to nejde.

Jasně si pamatuji, že když jsem se o totéž pokoušel před deseti lety, došel jsem do šestnáctého levelu během jednoho víkedu. Teď hraji už skoro deset dnů, druhá nejjednodušší obtížnost a mám za sebou pouhých pět map. Pořád se něčeho lekám, v důsledku čehož často umírám a kdybych si každý level pětkrát neuložil, tak bych ho snad ani nepokořil.

Obávám se tedy, že se budu k této hře muset vrátit ještě i v některém následujícím měsíci, nejspíš někdy v létě, aby za okny bylo v deset večer ještě světlo a já se tak nebál. Do konce dojít prostě musím, cokoliv jiného by namenalo, že jsem an takovéhle kratochvíle už moc starý. A to nejsem. Nikdy!


Jméno
Web
E-Mail
Jsem stroj
Text komentáře

1. Krtek (11. února 2018, 15:53)
Já teda jedničku i dvojku Dooma dohrál předloni komplet. Ale nechápu, proč to hrát na jinou, než nejjednoduší obtížnost. Chci se bavit, užívat si a né se frustrovat.

2. Sledge (11. února 2018, 23:40)
@Krtek: Protože když máš trochu odehráno, je cokoliv pod ultra-violence příliš snadné. Navíc v případě Dooma přeci ta zábava spočívá právě v kosení zdánlivě nekončících zástupů nepřátel. Bez nich by to byl jen walking simulator ;)

Btw. Doom 1/2 mě sice nikdy neděsil, ale na trojku už jsem žaludek neměl. Čas od času to znovu zkusím, jestli už jsem jako větší a statečnější kluk, ale pořád nic :(


TOPlist