Technomorous

Radioamatérský software na ZX Spectru

Sdílet: Twitter - Facebook

Jedna z nejzajímavějších věcí, které se s domácím počítačem v 80. letech daly dělat, bylo připojit ho k rádiu či vysílačce. Hry jsou pro děti, psát texty a dělat tabulky zrovna zábava není, programování není pro každého, počítačové byly sítě v plenkách. Vysílačky ale tenkrát otevíraly celý svět.

Ono radioamatérství není jen o halekání do mikrofonu a poslechu ostatních, do mikrofonu halekajících individuí. Jsou tu i další možnosti - morseovka, digimódy. A právě do těch začaly v dané době notně promlouvat počítače, tedy i ono slibované Spectrum.

CW

Morseovka je vůbec první systém bezdrátové komunikace. Posílat tečky a čárky vzduchem pomocí elektrických výbojů směřovaných do antény napadlo lidstvo ještě předtím, než si pořádně ujasnilo, co to vlastně jsou rádiové vlny a k čemu by mohly býti dobré. Dnes se díky své průraznosti a výborné srozumitelnosti používá hlavně na dálková spojení (DX = přes louži a dále) a s trochou nadsázky se o ní hovoří jako o nejjednodušším digimódu, byť je původně určena pro zpracování člověkem a ne strojem. Počítač však způsobil, že těm neuvěřitelně rychle chrleným tečkám a čárkám nemusíme zkoušet porozumět pouhým poslechem, poslouchá za nás totiž počítač a co kdo vysílá, nám napíše hezky na obrazovce. Některé programy to umí i opačným směrem, tedy po propojení s vysílačkou odešlou v morseovce to, co naťukáte na klávesnici.

Na Spectru je na to bezkonkurenčně nejlepší program CW od Johna Pearsona alias G1FTU. O tomto pánovi bude ještě řeč, jedná se o autora většiny zajímavých radioamatérských programů na této platformě a jeho programy - co do přehlednosti toho, co člověk vidí na obrazovce - předčí většinu dnešních tzv. aplikací.

CW nevyžaduje žádný speciální interface, přijímač/vysílač se zapojují do zdířek pro kazetový magnetofon (EAR/MIC), morseovka v je v přijatém signálu vyhledávána pouze pomocí brutálního výpočetního výkonu procesoru Z80. Nemaje po ruce všechny potřebné komponenty ve fyzické podobě, připojil jsem emulované Spectrum k virtuální zvukovce napojené na softwarové rádio (inu, 21. století) a víte co? Funguje to. Po chvilce ladění jsem našel nějakého Němce a mohl si přečíst jeho CQ CQ CQ CONTEST CQ DE DL5...; program navíc sám dynamicky určoval rychlost teček a čárek, tedy věc s níž má jeden z nejlepších moderních softů k tomu určených (fldigi) na vícejádrovém, pětsetkrát výše taktovaném procesoru permanentní problém.

RTTY

Radio teletype, tedy bezdrátový dálnopis je přesně tím, čím se býti zdá, tedy dálnopisem bez drátů. Jedná se o pravděpodobně nejstarší a nejjednodušší skutečně digitální mód používaný radioamatéry - kóduje se pomocí pětibitového ITA2, obvyklé přenosové rychlosti jsou 45 (respektive 45.45), 50 či 75 baudů. Než přišly v druhé polovině 70. let malé domácí počítače, musel radioamatér mít doma elektromechanický dálnopis o velikosti ledničky a jak se lze dočíst z dobové literatury, bylo nadšení z možnosti dálnopisovat s pomocí malého osmibitu, opravdu značné.

Na Spectru jsem našel dva různé programy pro zpracování RTTY. První se jmenuje Decodificador de R.T.T.Y. a vyšel k přepsání na jedné dvojstraně španělského časopisu MicroHobby. Přepisovat pár set řádků BASICu a ještě 2 kB strojáku se mi nechtělo, našel jsem ale už před lety TZX obraz kazety, která se k časopisu přikládala a na ní je program hotový. Je sice španělsky, základnímu použití to však nebrání. Po připojení správného signálu do správné zdířky dekóduje obstojně, jen po chvilce ujede a pár sekund mu trvá, než se vrátí. Taktéž jsem nepřišel na to, zda umí jinou rychlost než 45 baudů, ta je dobrá pro radioamatérské relace, ale například německá meteorologická služba své předpovědi vysílá na padesáti baudech.

Druhý program se jmenuje jen RTTY a je opět od G1FTU. Ve své době byl asi dosti populární a rozšířený, lze dohledat i český návod, takže minimálně do Československa dorazil. Nabízí větší množnosti než španělský kolega, nicméně například nastavení výšky tónu pro nulu a pro jedničku je zcela mimo možnosti mého ne-sluchu, takže ve výsledku jsem slavil při zkoušení menší úspěchy, nejlépe pochopitelně funguje do něj nahrát zpět to, co odvysílal a na co je po nahrání naladěn.

WEFAX (radiofax, HF-FAX)

Meteorologické faksimile neboli weather fax. Formát původně určený k odesílání meteorologických snímků z polárních družic, následně převzatý různé obrázky nejen vesmírného původu, v nichž nicméně počasí stále převládá. Na Spectru jsem našel dva programy - Fax (od G4IDE) a Fax for Your Spectrum (JEP Electronics alias G4OIK/G4OIL)

. Ačkoliv je dělí dva roky a pod každým je podepsána jiná radioamatérská značka, na první, druhý i všechny další pohledy je jádro obou programů stejné či minimálně velmi podobné. Zkusil jsem přijmout synoptickou mapu německého Wetterdienstu a po dlouhém a dlouhém ladění šířky obrázku a kontrastu jsem se dostal k něčemu, co by s trochou fantazie mohlo odpovídat předloze paralelně přijaté na vícebitu.

Wefax má totiž více odstínů šedi a jelikož na Spectru se kreslí jen jednobitově černobíle, je nutné pečlivě naladit kde se má šedá překlopit do bílé a kde do černé (již zmiňovaný kontrast). Přijmout wefax čitelně a stoprocentně správně není legrace ani na moderních strojích s mnohem větším výkonem, takže to že to na osmibitech šlo alespoň nějak je vlastně velký úspěch. Rozhodně pořád lepší, než kupovat na to samostatný hardware.

SSTV

Slow-scan television - pomaloběžná televize - je další způsob posílání obrázků. Má sice nižší rozlišení než wefax, ale je mnohem méně náročná na objem přenesené informace, takže je přenos rychlejší. Wefax má teoretické rozlišení v tisících bodů, jeden obrázek se ale vzduchem přenáší i čtvrt hodiny, naproti tomu SSTV mělo původně jen 120x120 bodů v černobílém provedení, leč přenos obrázku trval jen osm sekund. Zobrazování se tak dalo vyřešit bez tisku pomocí obrazovky s extra dlouhým dosvitem a uchování na věčné časy vyfocením takové obrazovky fotoaparátem hned po přijetí.

Programů pro příjem SSTV je na Spectru hodně, najdeme tam jak software tak od G1FTU, tak od JEP Electronics, ale i další. Potíž je, že SSTV u svého původního formátu nevydržela a dnes existují dobré dvě desítky formátů. Najít někoho, kdo zrovna teď vysílá některým z formátů, kterým se vysílalo v letech 1984-1987, se mi nepodařilo - určitě to ale zkusím někdy v budoucnu znovu, tehdy se to používalo a zmínky lze najít na webech spousty radioamatérů.

-

Uf, to jsem se zase rozepsal. Když já mám to seriózní používání osmibitů tak rád!
Tak zase někdy příště, na jiné téma...


Jméno
Web
E-Mail
Nejsem člověk
Text komentáře

1. dex (6. března 2018, 6:55)
Tobě kopie G1FTU RTTY z WOSu funguje?
Mně vždycky po úvodním menu vytuhne (černá obrazovka).
Nemá nějakou alergii na stodvacetosmičku?

2. F6 (6. března 2018, 8:47)
Tak jsem dítě. O SSTV jsem četl, ale jelikož mě vysílačky vůbec nezajímají a zajímat asi už nebudou, spíš by mě zajímalo, jestli by šlo přenášet obraz i bez nich. Lépe řečeno kdyby teoreticky existovala síť typu peer-to-peer pro ZX Spectra a pro ní by byl nějaký chatovací program typu klient Jabber nebo ICQ s možností posílání obrázků, třeba SCREEN$ pro ZX. Že síť existuje, i když jsem ji nikdy neviděl v provozu, ale jestli tohoto druhu to nevím. Bylo by to skvělé na akce.

3. Logout (6. března 2018, 9:32)
[1] Funguje mi tohle TZX, jiné ne: http://www.worldofspectrum.org/pub/sinclair/utils/RTTY(different).tzx.zip

Horší je to se SSTV, tam jsem od G1FTU nerozeběhal žádnou verzi, která širým internetem koluje, vždycky to po dohrání posledního bloku resetuje celé speccy.

4. dex (6. března 2018, 15:51)
2] třeba zrovna G1FTU RTTY by mohlo teoreticky fungovat po propojení dvou Specter pomocí MIC+EAR pro přenos textu (chat).

Jinak s obrázky by to byl úkol spíš pro ZX net (i když nemá ty možnosti, co QLan) nebo DISCiPLE síť (ta umožňovala na učitelské stanici sledovat, co se děje na obrazovce žákovských Specter).

I když úplně nejlepší by bylo připojit ConnectOne modul na sériák Interface 1 nebo ZX Spectra 128 a upravit BitchZX, aby se obešla bez SIFu.
Byť i IRC je bez obrázků.

3] tím se to vysvětluje. TZX jsem nikdy nestahoval, jen TAPky.
Když jsme byli malí, tak jsme na kazetě měli G1FTU RTTY (pamatuju, možná špatně, že se to na kazetě jmenovalo srTTY), funkčnost si nepamatuju, ale SSTV, taky od G1FTU, to z roku 1984 (Scarab Systems, pamatuju si to podle loading screenu), nahrát šlo a něco se v něm dalo i dělat.
Byl tam v bufferu přednahrátý obrázek xichtu nějaké ženské, vyšší než obrazovka, dalo se s ním scrollovat nahoru a dolů. Když jsme zkusili nahrát jiný obrázek, tak se to chovalo stejně, jen v části "mimo obrazovku" nebyly další pixely, ale bitmapově zobrazované atributy.
Takže by nějaká funkční verze někde být mohla. Ovšem SSTV má na Spectru vyžadovat nějaký interface. Nám to tehdy ale na holém Spectru nepadlo (nebo aspoň ne při všech volbách).

5. Logout (6. března 2018, 16:17)
[4] Minimálně jeden z těch programů bere SSTV normálně z EAR, včera jsem to zkoušel. Dokonce jsem našel i záznam, výsledek jehož zpracování vzdáleně připomínal obrázek, ale zas jsem nenašel nic na vícebit, čím bych to zpracoval a ověřil, jak to má doopravdy vypadat.


TOPlist