Technomorous

Nečtenář

Sdílet: Twitter - Facebook

Dle nedávno zveřejněného průzkumu přečte průměrný dospělý Čech třináct knížek ročně. Přišlo mi to strašlivě málo, protože jsem kdysi byl velký čtenář a třináct knížek jsem zvládal mezi novoročním ohňostrojem a zmizením poslední hromádky sněhu ve škarpě u silnice. Jenže kdeže ty loňské sněhy jsou?

Posledních několik let toho mnohonásobně více napíšu, než přečtu. Pochopitelně to není validní omluva ba dokonce ani invalidní výmluva - tohle blogování pro deset věrných není žádná hóchkultůra a všechny povídkové materiály, které mě občas ve snu napadnou posílám ihned do /dev/null. Zamýšlím se nad tím, co jsem to vlastně letos přečetl a i s využitím nejmodernější techniky jsem sestavil jen tento chudý seznámek:

  • Vladimír Dvořák - Všechny náhody mého života
  • Jiří Sovák, Slávka Kopecká - Sovák: Dík za váš smích! aneb Já a moje trosky
  • Jiří Sovák, Slávka Kopecká - Sovák podruhé: Smích léčí aneb Neberte se tak vážně!
  • Jiří Sovák, Slávka Kopecká - Sovák potřetí: Už mám vydivíno aneb Život s kočkou
  • Glyn Moody - Rebel Code: Linux and the Open Source Revolution
  • Arnold Schwarzenegger, Peter Petre - Total Recall: My unbelieavably true life story

S odřenýma ušima jsem tak na necelé polovině toho, co zvládne kdejaký průměrný dospělý Čech. Ne, přátelé, já nejsem podprůměrný. Do konce roku těch osm knížek přečtu, abych laťku průměrnosti přeskočil a příští rok půjdu do sebe ještě víc. Stačí v metru místo do dotykové placky čučet do papírové nebo digitální knihy. Takhle bych byl v pražské kavárně čajovně pro smích!


Jméno
Web
E-Mail
Jsem stroj
Text komentáře

1. dex (7. října 2018, 18:28)
Přiznám, že při psaní Apple emulátoru pro Spectrum jsem stihl přečíst Třetí přání do 24 hodin, ale po pořádném nástupu do zaměstnání nic - i ten Ecův Pražský hrbitov čekal pět let, než jsem dostal žloutenku - to padl za 24 hodin - a teď se mi to zas akorát hromadí a čeká to na další žloutenku nebo jinou, nejlépe smrtelnou, chorobu, až dostanu...

2. Nox (7. října 2018, 20:00)
Otazka je, jak moc se tomu pruzkumu da verit. Napriklad v mem okoli necte temer nikdo, maximalne ti mladsi povinnou cetbu. Pravda, ziji v podstate v neandrtalske vesnici, mozna jinde je to lepsi. Ale zatim me napada jedine statisticke reseni, 90% lidi necte nic a zbylych 10% musi udelat 130 knizek za rok. Kazdopadne ja osobne prumer urcite splnuji.


TOPlist