Technomorous

Lavírování mezi okny

Sdílet: Twitter - Facebook

Nastavoval jsem si nějaký nesmysl na panelu mého desktopu a najednou, nečekaně se uvedl do stavu zamyšlení, které lze jednoduše schematicky formulovat takto:

 KDE -> WindowMaker -> Xfce -> BlackBox -> Xfce -> KDE ->
 Xfce -> WindowMaker -> dwm -> OpenBox -> dwm -> Xfce -> 
 twm -> Xfce

Jak vidno, ať se snažím o jakou chci změnu, vždycky se nakonec na unixovém desktopu vrátím k Xfce. Není to možná úplně přesné, ale jako souhrn dvaceti let, co spolu já a unix-like svět soužijeme, ve třech řádcích to jistou vypovídací hodnotu má.

Xfce je ale zbytečně pohodlné klikací prostředí, v němž mozek otupuje, smysly se nebystří, znalosti nepřibývají a postřeh necvičí. Je sice ze všech ostatních zbytečně pohodlných klikacích prostředí nejméně automatizované a tudíž i opruzné, ale pořád to zbytečně pohodlné klikací prostředí je. Z těch ostatních jsem si do něj vždycky přinesl něco nového, přínosného a užitečného. Opačně to nefunguje. A přesto se pořád vracím.

Jak to udělat, abych se přinutil nebýt pohodlný a ta změna byla definitivní?


Jméno
Web
E-Mail
Nejsem člověk
Text komentáře

1. Tritol (7. ledna 2019, 9:43)
Vypíchnout obě oči, pak budeš vděčný za příkazový řádek s předčítačem...


TOPlist