Technomorous

Jako Švejk do Budějc

Sdílet: Twitter - Facebook

Cesta vlakem může přinášet různá úskalí.

Už se mi jednou stalo, že jsem celou noc strávil pěší cestou z Nymburka do Lysé, protože jsem usnul v posledním večerním vlaku a byl jsem si jist, že to za měsíčku do rána dojdu. Po šesti dobře chlazených Stellách Artois jsem si ostatně byl už v životě jist lecčím.

Nicméně to jsem si za to mohl alespoň sám. V protažení poslední mé cesty z práce o celou hodinu nenesu ani stopu viny. Normálně sednu na Nádraží Františka Josefa do vlaku linky S3 směr Kbely, vytáhnu knihu a čtu si. Dělám to tak téměř denně, číst přestávám, když slyším: "Příští stanice Praha - Kbely, zastávka na znamení." - to vstávám a jdu mačkat tlačítko.

Tentokrát jsem ale místo uvedného hlášení slyšel zhruba v tom správném čase "Šmarjá, on nefunguje hlásič!". Čas byl skutečně zhruba skoro správný, bohužel ale Kbely, Čakovice a Hovorčovice následují v tak těsném rozestupu, že i tři-čtyři minuty rozdílu už dělají úplně jinou lokalitu. Nu, vyskočil jsem na poslední chvíli právě v Hovorčovicích, v kapse svých obvyklých šest korun v hotovosti a jal se přemýšlet, jak se dostanu domů.

Jelikož jsem vybaven moderní aplikací Českých drah, koupil jsem si lístek zpět v ní a 35 minut čekal na příjezd vlaku v protisměru. Vyšlo to akorát na obejití vesnice kolem dokola a prohlédnutí všech místních zajímavostí (kostel, rybník, nafukovací tělocvična). Tohle místo si na mapě škrtám, už tam nemám kdy co hledat.


Jméno
Web
E-Mail
Jsem stroj
Text komentáře


TOPlist