Technomorous

Desktopové příběhy (1)

Sdílet: Twitter - Facebook

Fileserver a hlavní zálohovací stroj v jednom mám po třech letech hotový a funkční, Raspberry Pi 2 tuto úlohu plní tak dobře, že motivace cokoliv na této fungující realitě měnit je naprosto nulová. Filserverové příběhy tak považuji za dopovězené. Na stole mi ale stojí bedna obsahující počítač a právě jsem na ni doinstaloval holý Void Linux. Posaďte se tedy kolem ohně, nalaďte svá banja a poslouchejte, co budu do jejich tesklivě veselých tónů vykládat.

Tak předně deska Gigabyte GA-EG41MF-US2H je fakt divný pták. Pominu zcela fakt, že má umět i v první revizi až 8 GB paměti a je peklo dostat do ní i polovinu této kapacity (aktuálně jsem na čtvrtině) - to už jsem tu řešil a dál to řešit nehodlám. Mnohem horší je, že se jí vůbec nechce fungovat, má-li v PCIe slotu strčený SCSI řadič - nezapne integrovaný displej, pravděpodobně si myslí, že jsem do slotu strčil grafiku a je z toho celá zmatená. Nezbude tak, než připojit páskovou mechaniku přes PCI slot, jen se musím někdy dostat do Doupěte pro řadič.

Z pozitivních zpráv: Void je na tomto dnes již obstarožním stroji bleskurychlý. Jestliže na RasPi2 je svižný, tady je to bez debat nejrychlejší systém, jaký jsem kdy viděl. Po základní instalaci bez X.org je od GRUBu po login prompt zhruba sekunda, ne více. Po přihlášení je obsazeno 57 MB RAM a mám pocit, že nutkání pořídit do desky místo low-end dvoujádra hi-end čtyřjádro asi odolám, nebude to nejspíš třeba.

Více toho zatím není. Přes noc nechám mašinu instalovat základní nezbytný software, nakonfiguruju i3, na nejbližším blešáku kouknu po dalších DDR2 modulech, osadím hardwarový RAMdisk a SCSI řadič, rozeběhám páskování (nejdřív na 40 GB DDS, pak snad někdy i na S-AIT2) a bude se zase desktopovat ostošest.


Jméno
Web
E-Mail
Nejsem člověk
Text komentáře

TOPlist