Technomorous

Quest for foťák

V rámci zjednodušování jsem se rozhodl, že se zbavím valné části digitálních kompaktů, které se nám v domácnosti vyskytují a koupím si čistě pro radost z focení něco nového. Je mi jasné, že dubiozně fungující letitá šumítka prodám maximálně v řádech desetikorun, ale nejde tu o to vydělat na starých, jen o to se jich zbavit. A s novým začít zase fotit tak, jak jsem kdysi fotil Lumixem, po něm Alphou a následně Sigmou. Tedy přesněji tak, jak jsem vždycky chtěl Lumixem, po něm Alphou a následně Sigmou fotit, ale fotil jsem tak jen málokdy, protože na to nikdy nebylo dost času.

Nejvíce jsem asi byl historicky spokojen s Lumixem FZ-7, a to i přesto, že to ještě byl přístroj z doby, kdy Panasonic opravdu hodně šuměl. V dobrém světle ale vynikal dobrý objektiv a jeho zoom byl na svou dobu nadprůměrný. Nejméně jsem kupodivu byl spokojen s Alphou A450, kvůli níž jsem se Lumixe zbavoval. Setový objektiv jsem nikdy nepřinutil udělat výsledek tak, jak jsem chtěl, když jsem na foťák našrouboval objektiv ze Zenitu bylo to sice super, ale moc se tomu nechtělo ostřit na všechny vzdálenosti a nakonec tak moje první digitální zrcadlovka šla z domu. Sigmu SD9 stále nám, stále ji mám velmi rád a stále tvrdím, že fotit s ní je čistokrevná radost. Stále s ní ale také nefotím, protože už pár let potřebuje vyčistit.

Z kapesních hraček vlastním Sony Mavica MVC-CD200, Nikon Coolpix L11, Samsung WB350 a Sony Cybershot DSC-W530L. Poslední dva zkusím udat, byť by to mělo být za odnos, protože to prostě a jednoduše už nechci dál skladovat. První nedám, to je historie, druhý by nikdo nechtěl - ostatně je z kontejneru. Ale čistě jen tak z hecu to můžu na Aukro za dvacku hodit, třeba se někomu zalíbí.

Co dát pryč ale není otázkou. Otázkou je, co pořídit.

Rád bych na tomto místě jasně řekl, že jsem opravdu seriózně zvážil variantu pořídit si iPhone 11 Pro a už nikdy neřešit mobil ani foťák. Jenže iPhone si můžu pořídit kdykoliv, ten se nikam nechystá. Samostatná, k focení určená zařízení jsou ale stejně jako obyčejné tlačítkové telefony na hranici vyhynutí a tak jsem si řekl, že si je ještě dostatečně užiju. Po přečtení blogů a magazínů určených pro těch pár zbývajících bláznů mého ražení a stanovení rozpočtové hranice jsem došel k následujícímu předvýběru:

  • Canon EOS 250D + Canon EF-S 24mm f/2,8 STM
    Dohromady lze pořídit kolem šestnácti tisíc, což je úplný strop, kam jsem ochoten zajít. Rád bych, aby mi foťák vydržel alespoň tak dlouho, jako výše zmiňovaný Lumix, tedy šest let, ale zas nejsem a vzhledem ke konfiguraci volného času ani nebudu takový fotograf, abych si ospravedlnil větší investici. Recenze jsou ale příznivé a prý to netočí špatně ani video.
  • Fujifilm X-T100
    Když ne výše uvedený, nevidím důvod brousit v říši za zrcadlem, to můžu rovnou přejít na bezzrcadlovku. Nikdy jsem žádné takové zařízení neměl a člověk se prý má učit nové věci, aby nezakrněl. Tohle má dobré renze, rozhodně za dnešní cenu - i se základním seťákem je to za deset tisíc včetně dépéhá. Nic jiného než základní seťák se ale nikdy nepoužije, protože nejlevnější jiný objektiv stojí stejně, jako celý set.
  • Panasonic Lumix GX8x/8xx
    Přiznám se, že jsem do výběru Lumix zařadil z čisté nostalgie. Narozdíl od prvních dvou nemá snímač rozměru APS-C ale "jen" micro-4/3, cenově na tom není o mnoho lépe než X-T100, ale ta značka mi v uších stále zní a dneska jsem cestou s odpadky našel nabíječku pro akumulátory s velkým logem Lumix. Znamení? Nu, musel bych se více začíst do recenzí, tady nemám ani jasno v modelu.
  • Kompakt
    Nepíšu jaký, protože je z čeho vybírat: G7, RX100, LX100. Canon, Sony, Panasonic. Tím tak nějak výběr končí. Snímač jednopalcový, cena někde mezi zrcadlovkou a bezzrcadlovkou, ale jsou to věci, které s trochou dobré vůle nacpete do kapsy, bude to poměrně hezky vyrábět JPEGy a nebude třeba nad použitím tolik laborovat. Chci to?

Tolik možností, tolik otázek. Přehoupne se pár měsíců, poletím očumovat pyramidy a nebudu je mít čím fotit. Pomoc! Je mezi přítomnými fotograf?


Desktopové příběhy (11) - Nedostatek paměti

To takhle jednou zvečera:
  • Upravuju fotky v digikam.
  • Instaluju Mint do VirtualBoxu.
  • Třídím poštu v Thunderbirdu.
  • Brouzdám webem v asi osmi tabech ve Firefoxu.
A ona mi u toho dochází paměť:
 [logout@vichy ~]$ free
               total        used        free      shared  buff/cache   available
 Mem:        3852436     3165488      256868      149972      430080      297436
 Swap:       4193272      395776     3797496
 
Nemilé, čtyři gigabajty asi už nejsou to, co bývaly před léty. Tak snad lidová Čína zase začne doručovat své kapitalistické balíčky a já pár gigabajtů brzy přidám - abychom to spolu ještě alespoň chvilku vydrželi.

Nemobilní mobilní internet

Když už jsem vzal za jisté, že v Doupěti je funkční internet (protože to budou už skoro dva roky, co jsme se nahackovali do jedné UPC WiFi sítě) a začal tam trávit své home office, tak síť zmizela. Byt nad Doupětem byl nedávno na prodej, někdo se do něj ještě více nedávno stěhoval, což musí nutně znamenat, že se těsně předtím někdo odstěhoval z něj a skoro to vypadá, že si onu síť odnesl s sebou. Škoda.

Chtít po Dexovi, aby mě tam trpěl i s mým harampádím a ještě mi zajišťoval připojení k síti sítí, to už by bylo moc, tak jsem začal pátrat jinde. Naštěstí mám dobré přátele, kteří mají dobré přátele a ...

... nebudu to natahovat, je z toho mobilní LTE internet s 60 GB FUP měsíčně za cenu, která by se celočíselně vyjádřena vešla do osmi bitů. Má to jistá omezení, třeba nutnost použití konkrétního modemu s konkrétní SIMkou a ten konkrétní modem není schopen provozu na baterie, takže tento mobilní internet nelze používat skutečně mobilně, ale to jsou řešitelné drobnosti (powerbanka+vlastní kabel, ...).

Home office v Doupěti se tak počínaje příštím týdnem obnovuje a s tímto datovým limitem si troufnu říct, že offline už nebudu ani nikde jinde, minimálně po dobu dvouletého úvazku. A pak že to nejde.


Něco dělat - a dodělat!

Poslušně hlásím, že jsem nedělní relaxační odpoledne strávil přeformátováním Jirkových gopherových článků tak, aby vypadaly alespoň podobně těm webovým. Snad se to alespoň trochu podařilo.

Také jsem napsal aktualizátor, takže teď jednou denně budou věci z gopheru přibývat samy.

Jo a taky jsem tím orkánem venku úspěšně projel z jižních Čech zpět do Prahy, byl to mazec...

...a teď už se fakt jde odpočívat!


Něco dělat, týden 8/2020

Tento týden byl takřka dokonale půl napůl hmotně-nehmotné, posuďte sami!

  • Rozebral jsem PowerBook G3 Kanga, vymontoval z něj 8GB CF kartu a vrátil do něj desetigigabajtový pevný disk s logem nakousnutého jablka na štítku. Můj entuziasmus okolo tohoto posledního před-jobsovského notebooku je pryč. Problém s pamětí/cache, který se náhodně objevuje a mizí, jsem za všechny ty roky nevyřešil, navíc notně unavený klikací mechanismus tlačítka touchpadu definitivně doklikal a tak je nejvyšší čas tento jinak vzhledově takřka dokonale zachovalý počítač poslat o dům dál a navýšit si tak konto Blackbird. Opravdu mě to mrzí, ale nedá se nic dělat, nelze syslit donekonečna věci jen proto, abych je měl - musí fungovat, jinak je to jen kus hmoty v regálu a na to je život příliš krátký.
  • Hodil jsem na aukro zombie PC, stále vedu v patrnosti, že o něm mám něco napsat. Tak až (jestli) se prodá.
  • Dokopal jsem se k tomu se zase přihlásit do redakčního systému DIIT a po půl roce zas začít psát za peníze.
  • Vybalil a otestoval jsem Efiku iMX535.
  • Zrobil jsem Jirkovi blog. Když bude chtít, může opustit WordPress. Bylo to celkem 5 kB PHP kódu.
  • U rodičů jsem našel iMac G3 500, jeho originální krabici, s originálními polystyreny, originální prodlužkou ke klávesnici, originálním napájecím kabelem, v Doupěti k tomu mám originální myš a originální klávesnici a jelikož to celé vesměs funguje, tak doufám v originální příspěvek na konto Blackbird.

Nu a je neděle, poledne, mám půl dne na pauzu a pak začínáme zase.


Jirka's (web&gopher) Notes

Znáte Jirku? Toho, co má doma SGI O2 a Blackbirda a kapesní i stolní počítače značky Elektronika a spoustu Palmů? Toho, co je aktivní na gopheru a na Mastodonu a má i blog?

Já ano a někdy vloni jsem mu slíbil spojit jeho gopherový phlog a webový blog do jedné stránky. Tak, aby už nemusel navštěvovat pomalé rozhraní WordPressu, stačilo mu publikovat na gopheru a přesto z toho byl blog přístupný přes HTTP. Dlouho jsem se k tomu nemohl dokopat, ale jelikož jsem dnes chtěl otestovat, kolik toho vydrží akumulátor v Efice iMX535, napsal jsem dva skripty, pomocí nichž jsem jak blog a tak phlog a překonvertoval do syntaxe LionWiki. Už se umí chovat jako blogovátko, tvorba pluginu mě nějaký ten čas stála, tak má alespoň další produkční nasazení.

Ač bych stav dokončení označil maximálně číslem 90 %, už vše najdete online. Zbývá dopsat automatické doplňování nových článků z gopheru a ještě bych rád sjednotil vzhled příspěvků z obou zdrojů. Formát článků z blogu byl v podstatě zachován, formát těch z phlogu také, což ale znamená že každý vypadají úplně jinak. I když je LionWiki postaveno na XHTML1.0 a CSS, nepouštěl jsem se do žádných rozsáhlých kreací, takže myslím, že i takové SGI Indy by mohlo web bez potíží zobrazit, což bylo ostatně cílem.

Vzít někde nějaká data, vytěži je, přeformátovat a uložit je někam jinam, to je hrozná zábava a když u toho ještě ověříte minimálně sedmihodivnou výdrž baterie netbooku, tak to je prostě stoprocentně úspěšná sobota. Teď už to tedy jen nějak šetrně sdělit Jirkovi...


Krátké seznámení s prototypem Efiky i.MX535

Jak jsem už psal, dorazil mi z USA balík s dvěma klasickými Efikami MX, protože té mojí dosloužil rám klávesnice a ta začala volně vypadávat. Bill z Genesi mi nabídl náhradní díly a nakonec poslal dvě celé Efiky a k nim jeden ze zhruba stovky vyrobených kusů prototypu Efiky iMX535.

Ta byla založena na novějším, lepším a rychlejším čipsetu a Genesi s ní mělo převeliké plány. Mělo jít o statisícové série, které měly mířit do zemí Střední a Jižní Ameriky do vzdělávací oblasti, nicméně brzy se zjistilo, že nabídkám gigantů nelze konkurovat. Místní vlády, z jejichž popudu celý projekt začal, daly od Efiky ruce pryč, stroje se vyrobilo právě jen těch několik desítek, maximálně stovka kusů a místo na které směřoval časem obsadil Google se svými Chromebooky, které prý v prvních verzích měly systém velmi podobný buildům pro Efiku.

Procesor v Efice iMX535 je skutečně lepší než v původním modelu a to ve všech ohledech: 1 GHz místo 800 MHz, podpora DD3 místo DD2, dekodér 1080p místo jen 720p, dvojnásobné FSB (400 vs 200 MHz), podpora SATA místo PATA, atd. Lepší, tedy odolnější je i provedení počítače, je totiž celokovový, jedinými plastovými částmi jsou klávesnice a touchpad.

Můj kus naskočil na první pokus, baterie (integrovaná) jeví snahu se nabíjet, systém nabootoval, můžu začít s experimenty. Ubuntu 10.10 je tedy už beznadějně zastaralé, repozitáře neexistují a GUI bude chtít vyměnit za něco lehčího, ale mám funkční počítač, který jen tak někdo jiný nemá. A je v něm RISCový procesor.

PS: Omlouvám se za otřesnou kvalitu fotek, jsem v procesu značné obměny fotoparku, momentálně nemám nic, co by fotilo lépe.

TOPlist